Skip to main content

Autor: unic

Tiskový briefing v OSN Česká republika: O zdravotní gramotnosti školáků v ČR

Až pětina českých školáků ve věku 13–15 let se s obtížemi orientuje v otázkách týkajících se zdraví a v pokynech od lékařů. Nedokáží vyhodnocovat informace o zdraví, které se k nim dostanou. Mají nízké povědomí o dopadech životního stylu na vlastní zdraví. To jsou hlavní závěry mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), která dnes byla zveřejněna v kanceláři Organizace spojených národů v Česku.

Úroveň zdravotní gramotnosti se promítá do zdravotního stavu dětí. Nižší úroveň zdravotní gramotnosti přináší rizika v podobě psychosomatických obtíží nebo depresí, uvádí se dále ve studii, kterou v Česku koordinuje Univerzita Palackého v Olomouci (UP).

Tiskové setkání společně připravily kancelář WHO v ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR a UP ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze. [Celá tisková zpráva ke stažení].

Studie HBSC vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). „Zdravotní gramotnost je jedna z dlouhodobých priorit WHO. Tato studie nám dává skvělý vhled do toho, jaký je aktuální stav zdravotní gramotnosti mezi českými dětmi. Navíc máme data pro srovnání i z několika dalších evropských zemí,“ říká představitel WHO v Česku Srdan Matić.

Při příštím sběru dat pro studii HBSC se počítá s tím, že se téma zdravotní gramotnosti stane jednou ze základních oblastí výzkumu, podobně jako dopad probíhající pandemie na životní styl náctiletých.

Studie HBSC se věnuje také pohybovým aktivitám, obezitě a stravovacím návykům, konzumaci alkoholu, kouření a spotřebě marihuany nebo pití slazených a energetických nápojů. Do studie jsou kromě České republiky zapojeny čtyři desítky zemí z celého světa.

VÍCE INFORMACÍ

Stránky projektu HBSC v Česku
Klíčové výsledky HBSC ve světě
Klíčová data HBSC ve světě

Globální koronavirová krize: týden 2.-10. května 2020

Můj hrdina jsi Ty je k dispozici česky
10. května – „Můj hrdina jsi Ty“ je kniha napsaná pro děti na celém světě zasažené pandemií COVID-19. Vznikla jako projekt pracovní skupiny Inter-Agency Standing Committee, zabývající se duševním zdravím a psychosociální podporou při mimořádných událostech (IASC MHPSS RG). Autorkou knížky je Helen Patuck.

40 let od vymýcení neštovic
8. května – Neštovice usmrtily ve 20. století 300 milionů lidí. V roce 1958 vyzval tehdejší SSSR k jejich eradikaci. Uprostřed studené války začala spolupráce s USA i dalšími státy a 8. května 1980 vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) neštovice za eliminované. 
Eradikace neštovic nese významnou československou stopu. Zakladatel moderní československé epidemiologické školy Karel Raška se v roce 1963 stal ředitelem sekce infekčních nemocí Světové zdravotnické organizace v Ženevě a stál tak v čele boje WHO proti této zákeřné nemoci. Neštovice se staly první a jsou dosud jedinou infekční nemocí, kterou se podařilo vymýtit. Ve světle pandemie COVID19 tento úspěch připomíná, jakou cenu má mezinárodní spolupráce .

Nový report UNDP o vlivu pandemie COVID-19 na lidský rozvoj
8. května – Zpráva „COVID-19 and Human Development“ Rozvojového programu OSN (UNDP) přináší nová data zaměřená na připravenost i zranitelnost států vůči současným i budoucím hrozbám.

Desetiletá Muna dává lidem nahlédnout jak se žije lidem na útěku v době COVID-19
8. května – Muna je jedním z přibližně 1,7 milionu vysídlených dětí v Jemenu, kde v současnosti probíhá největší humanitární krize na světě. Situace v Jemenu je extrémně zlá a v době šířícího se koronaviru je potřeba pomoci tamním lidem mimořádně naléhavá. Video s Munou, které

OSN přibližuje připravenost světa vůči současným i budoucím krizím
7. května – Pandemie #COVID19 obnažuje, jak nerovnosti ovlivňují schopnost států vyrovnávat se s krizí. Nová data Rozvojového programu OSN (UNDP) zaměřená na připravenost a zranitelnost vůči současným i budoucím krizím zde.

OSN posiluje logistické kapacity na dopravu zdravotnických potřeb
5. května – Z nového humanitárního hubu v belgickém Liége odlétl Boeing 757 Světového potravinového programu OSN s 16 tunami ochranných prostředků do Burkiny Faso a Ghany.

Den mytí rukou
5. května – Na světě žijí tři miliardy lidí, kteří nemají doma tekoucí pitnou vodu. Ve světle #COVID19 patří k těm nejzranitelnějším. 5. května slavíme Den mytí rukou.

Konec dezinformacím!
4. května – Vedle pandemie COVID19 usiluje OSN na všech kontinentech i o zastavení „infodemie“ dezinformací. Lidé potřebují fakta založená na vědeckém poznání, ne pověry nebo lži. Jen tak zůstanou zdraví.

Jaký bude svět za 25 let?
4. května – Již 75 let je Organizace spojených národů koordinátorem mezinárodních vztahů. Propojuje státy, komunity i jednotlivce tak, abychom dokázali společně čelit globálním výzvám. Nyní stojí v čele celosvětového tažení proti COVID-19.
Jak si myslíte, že by mohl a měl vypadat svět za 25 let? Odpovězte na pět jednoduchých otázek v rámci celosvětového šetření. Dotazník je česky, na jeho vyplnění stačí 5 minut. 

Aliance pro multilateralismus na podporu OSN a WHO
3. května – V září 2019 vznikla z iniciativy Německa a několika dalších států Aliance pro multilateralismus. Jejím cílem je podpora mezinárodní mnohostranné spolupráce, pravidel a institucí a zabránit tomu, aby se svět nestal jen arénou pro soupeření mezi státy.
Ve světle pandemie COVID-19 vydala Aliance společné prohlášení, které podpisem podpořil společně s několika desítkami ministrů zahraničí z celého světa i šéf české diplomacie Tomáš Petříček. V deklaraci se mimo jiné uvádí: „Aliance se zavazuje podporovat OSN a WHO a další mezinárodní organizace v úsilí zastavit pandemii. Všichni jsme jen tak silní jako ten nejslabší článek globální    ho zdravotního systému. Současnému ohrožení lidstva dokážeme čelit jen tak, že budeme budovat udržitelnější a odolnější svět založený na mezinárodní spolupráci.“

Šéf OSN blahopřál britskému veteránovi, který strhl vlnu solidarity se zdravotníky
3. května – „Kapitán Tom Moore je velkou inspirací a symbolem solidarity v době pandemie.“ Šéf OSN António Guterres popřál prostřednictvím videolinku britskému válečnému veteránovi ke stým narozeninám. Tom Moore se stal jedním z hrdinů doby. Podařilo se mu totiž ve sbírce na podporu zdravotníků v Británii vybrat neuvěřitelných 31 milionů liber (v přepočtu téměř přesně jedna miliarda Kč). Svou sbírku podpořil slibem, že vzhledem ke svým nadcházejícím narozeninám přejde stokrát svoji zahradu. 

Globální koronavirová krize: týden 25. dubna – 1. května 2020

Nová Strategie WHO proti COVID je i česky
30. dubna – Nejnovější strategie Světové zdravotnické organizace proti COVID-19 byla publikována 14. dubna. Kancelář WHO v Česku již vydala verzi v češtině.

OSN zajišťuje dopravu humanitární pomoci i v době pandemie
29. dubna – I v době koronavirové krize zajišťuje Světový potravinový program OSN leteckou dopravu humanitární pomoci do více než 20 těžko dostupných míst napříč Afghánistánem.

Šéf OSN: Užší spolupráce mezi státy je nutná
29. dubna – Šéf OSN António Guterres v článku pro The New York Times apeluje, že k zastavení pandemie COVID a zpomalení klimatické změny je nutná co nejužší spolupráce mezi státy. „Vědci varují, že se již blížíme k bodu, kdy už nebude návratu. Zdraví lidí je úzce spojeno se zdravím planety.“

Lidé považují změnu klimatu za stejný problém jako COVID
28. dubna – 
Podle nejnovějšího mezinárodního výzkumu agentury Ipsos MORI považuje 70 procent lidí změnu klimatu za stejně vážný problém jako COVID-19. Podobné množství se domnívá, že neřešení změny klimatu je selháním vlády. A 2/3 lidí na světě podporují zelenou ekonomickou obnovu po pandemii.

Jakou budoucnost chcete?
28. dubna – Které výzvy současného a budoucího světa považujete za nejdůležitější? Zapojte se do globálního průzkumu veřejného mínění, který u příležitosti 75 let od svého vzniku připravila OSN. Dotazník je česky a jeho vyplnění nezabere víc než 2-3 minuty. Svůj hlas připojilo již 13 milionů lidí z celého. Připojte ten 13 000 0001!

Světový a Evropský týden imunizace
27. dubna – Očkování je důležité, očkování funguje! Nesmíme ztratit to, co jsme desetiletími imunizace získali, upozorňuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Světový týden imunizace od 24. do 30. dubna.

Roušky a dezinfekce pro potřebné od UNICEF
27. dubna – 
V přízemí budovy, ve které v Praze sídlí agentury OSN v Česku a národní výbor pro UNICEF, je otevřena výdejna roušek, dezinfekčních prostředků a mýdel pro potřebné rodiny. UNICEF Česká republika zajišťuje výdej ve všedních dnech od 10 do 11 a od 15 do 16 hod. na adrese Rytířská 31, Praha 1.

Nezapomeňte na oběti Černobylu
26. dubna – Neděle 26. dubna byla Mezinárodním dnem připomínky černobylské katastrofy. Nesmíme nikdy zapomenout na lidi, kterým únik radiace vzal nebo zničil život. 

Na podporu WHO
Kulturní centrum Hejdara Alijeva v ázerbájdžánském Baku bylo po celý minulý týden nasvíceno v barvách Světové zdravotnické organizace (WHO) jako výraz solidarity v boji proti COVID19.
Foto v záhlaví: OSN v Ázerbájdžánu

Pandemie COVID a hlad ve světě
Pandemie COVID-19 může podle Světového potravinového programu (WFP) do konce roku zdvojnásobit počet lidí strádajících kvůli nedostatku jídla ze současných 135 milionů na 265 ⚠️ milionů.

Den Země: Obnova po koronaviru a změna klimatu

António Guterres

Dnes je Den Země, ale veškerá pozornost je upřena na pandemii COVID-19, která je největší zkouškou světa od 2. světové války. Teď musíme hlavně spolupracovat, abychom dokázali zachraňovat životy a tlumit sociální a ekonomické dopady krize. 

Čelíme ale další hluboké krizi: zhoršujícímu se stavu životního prostředí. Dochází k prudkému úbytku biodiverzity. Klimatická krize se blíží k bodu, kdy už nebude návratu k normálu.

Musíme proto jednat a musíme jednat rozhodně. Abychom ochránili planetu před koronavirem i před existenciální hrozbou klimatického rozvratu. To, co se děje teď, je vážným varováním.

Je nutné proměnit starost o ekonomickou obnovu ve skutečnou příležitost dělat ty správné věci pro budoucnost. Navrhuji šest klimatických opatření, která by měla zarámovat nadcházející období obnovy.

Obrovské výdaje na obnovu musí podnítit zelenou transformaci, která povede ke vzniku nových pracovních míst a nových typů podniků.

Budou-li využívány peníze daňových poplatníků na zotavení byznysu, musí to být podmíněno vznikem zelených pracovních míst ve prospěch udržitelného růstu.

Fiskální podněty musí vést k odklonu od šedé ekonomiky směrem k ekonomice zelené a podpořit odolnost jednotlivců i celých společností.

Veřejné zdroje je nutné využít k investicím do budoucnosti, ne do minulosti. Musí proudit do udržitelných sektorů a projektů na podporu životního prostředí a klimatu. Musí skončit dotace fosilních paliv, znečišťovatelé musí za emise začít platit.

Klimatická rizika a příležitosti je třeba začlenit do finančního systému, veřejných politik a infrastruktury.

Státy musí pokračovat ve společné práci jako mezinárodní společenství.

Těchto šest principů tvoří základ pro obnovu. Skleníkové plyny, podobně jako viry, neberou ohledy na hranice států. Využijme příležitosti, kterou nám skýtá Den Země, a požadujme společně odolnou budoucnost pro lidi i pro planetu.

Webinář WHO: Role médií při pandemii COVID-19

Etické a odpovědné způsoby mediální práce při pokrývání tématu #COVID19. Regionální úřad WHO pro Evropu srdečně zve novinářky a novináře z evropských států k účasti na webináři, který se koná 

v úterý, 21. dubna 2020 od 11 do 12 hod. SELČ (anglicky)

a ve středu, 22. dubna 2020 od 11 do 12 hod. SELČ (rusky)

Nejedná se o press briefing. Cílem webináře je diskuse o roli médií v reakci zdravotních systémů na pandemii COVID-19 s cílem posílit důvěru lidí a ochotu podřídit své chování ve prospěch svého zdraví a zdraví spoluobčanů. V úvodu webináře proběhne prezentace, v druhé části bude prostor pro otázky a odpovědi. 

V případě zájmu o účast vyplňte, prosím, krátký formulář (anglicky) (rusky).

Po absolvování webináře obdržíte videozáznam.

Globální koronavirová krize: týden 6. – 12. dubna 2020

Program klinického testování léku na COVID-19 „Solidarita“ (odkaz již není funkční)
6. dubna – Světová zdravotnická organizace World Health Organization (WHO) spustila mezinárodní program „Solidarita“. Jedná se o klinické testování, které má pomoci najít účinný lék na onemocnění COVID-19. V Česku se do programu zapojilo pět nemocnic: Fakultní nemocnice Brno, Fakultní nemocnice Motol, Nemocnice Na Bulovce, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní Nemocnice Hradec Králové.

„Solidarita“ je postavena na jednoduchých postupech s minimem administrativy tak, aby se mohly zapojit i velmi vytížené nemocnice. Účast potvrdilo již více než 70 států (březen 2020) a další plánují se připojit.

Právní úvahy UNHCR během opatření proti šíření koronaviru
6. dubna – 
V souvislosti se zaváděním opatření proti koronaviru vydává agentura OSN pro uprchlíky UNHCR přehled základních pravidel, na něž by státy při ochraně uprchlíků neměly zapomínat. 

Mezinárodní den sportu pro rozvoj a mír
6. dubna – 
Letošní mezinárodní den upozorňuje na důležitý aspekt společného úsilí proti COVID-19: buďte v době restrikcí veřejného života aktivní. Hýbejte se, jak v rámci možností můžete. „Držme pohromadě a budeme silnější, buďte aktivní, pozitivní a silní,“ vyzývají ve společném prohlášení slavní fotbalisté z klubů Manchester United a FC Liverpool, které jsou jinak tradiční rivalové. 

Světový den zdraví (odkaz již není funkční)
7. dubna – 
Většina zdravotníků, především sester, kteří v první linii pomáhají řešit pandemii COVID-19, jsou ženy. Riziko nákazy je u nich vyšší než u jiných lidí. Je nutné uplatnit všechny způsoby, jak je účinně chránit. 

Šéf OSN: Obnova po krizi musí vést k jiné ekonomice
7. dubna – 
Šéf OSN António Guterres zdůraznil, že svět musí být připraven i na nejhorší scénáře a udělat vše pro to, abychom se jim vyhnuli. Předložil tříbodový akční plán, který je postaven na vědeckém poznání, solidaritě a chytrých přístupech: 1. Bránit přenosu koronaviru; 2. Vypořádat se s ničivým sociálním a ekonomickým rozměrem krize; 3. Zotavení ekonomiky směrem k udržitelnosti. „Je čas znásobit naše snahy o vybudování inkluzivnějších a udržitelnějších ekonomik a společností, které jsou odolnější vůči pandemiím, změně klimatu a dalším globálním výzvám. Ekonomická obnova nás musí dovést k jiné ekonomice. Naším hlavním plánem rozvoje zůstává Agenda 2030 a Cíle udržitelného rozvoje,“ uvádí generální tajemník OSN.

Článek byl publikován ve světových médiích, v Česku ho zveřejnil server Seznam Zprávy.

Humanitární pracovníci bojují proti koronaviru
8. dubna – Lidé na útěku z domova – uprchlíci a vysídlení – patří mezi nejzranitelnější vůči koronaviru. Humanitární pracovníci v Sýrii doslova závodí s časem, aby dokázali snížit riziko nákazy: šíří informace o nákaze, osvětu o prevenci a hygienických opagtřeních a pomáhají včas zachytit příznaky nemoci v komunitách uprchlíků a vysídlených.

OSN i WHO varují před politizací pandemie
9. dubna – 
„Jsem hluboce přesvědčen, že WHO musí být podporována, že je to naprosto zásadní podmínka pro to, aby svět dokázal porazit zákeřnou nemoc COVID-19,“ říká ve svém prohlášení generální tajemník OSN v reakci na některé informace zpochybňující vůdčí roli WHO v boji proti koronaviru. „Mám vlastní zkušenost s tím, jak profesionálně a s jakou odvahou lidé z WHO pracují například v Demokratické republice Kongo. Podmínky pro práci jsou tam velmi náročné a některá odlehlá místa, kde pomáhají vymýtit Ebolu, jsou krajně nebezpečná. Je to velký úspěch WHO, že několik posledních měsíců nebyl v Kongu zaznamenán žádný nový případ Eboly,“ říká António Guterres. Své prohlášení zopakoval a doplnil 15. dubna po oznámení Spojených států, že zastaví financování WHO.

Generální ředitel WHO prohlásil, že není čas „politizovat tento virus. Jestli vám záleží na lidech, spolupracujte bez ohledu na stranickou příslušnost a ideologii, vzkázal dr. Tedros kritikům. 

Testovací soupravy na COVID-19
9. dubna – Do 40 států světa míří pomoc Mezinárodní agentury OSN pro atomovou energii (IAEA), která dodá testovací soupravy na COVID-19. Testy jsou založeny na poznatcích jaderných výzkumů. Iniciační fázi programu financují IAEA a vlády Spojených států a Kanady.

Pokles světového obchodu: WTO
10. dubna – Podle World Trade Organization – WTO poklesne světový obchod v důsledku #COVID19 v letošním roce o 13 až 32 %. „Naším bezprostředním cílem musí být dostat pandemii pod kontrolu. Je ale nutné už teď přemýšlet o tom, co přijde potom,“ říká generální ředitel WTO Roberto Azevêdo.

Teď není čas snižovat zdroje WHO

Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese

Jak jsem řekl již 8. dubna: „Pandemie COVID-19 je jedním z nejnebezpečnějších problémů světa, jaké pamatujeme. Je to především lidská krize, která má hluboké zdravotní a společensko-ekonomické dopady.

Světová zdravotnická organizace a tisíce jejích zaměstnanců působí v první linii boje proti nákaze. Poskytuje odbornou, logistickou i informační podporu svým členským státům a přímo komunitám, především těm nejzranitelnějším.

Jsem hluboce přesvědčen, že WHO musí být podporována, že je to naprosto zásadní podmínka pro to, aby svět dokázal porazit zákeřnou nemoc COVID-19.

Čelíme nebývalému viru, proto i naše reakce na něj musí být nebývalá. Je zřejmé, že v současných podmínkách může docházet k tomu, že stejná fakta mohou různé entity číst různě. Až konečně otočíme poslední list této epidemie, nastane čas ohlédnout se a plně pochopit, jak vznikla a jak se nemoc rychle a ničivě šířila do všech částí světa a jak různí aktéři na krizi reagovali. Bude to důležité proto, abychom dokázali čelit podobným výzvám, pokud se znovu v budoucnu objeví.

Teď ale ten čas ještě nenastal.

A nenastal ani čas snížit zdroje na činnost Světové zdravotnické organizace ani žádné jiné humanitární organizace bojující proti tomuto viru.

Nyní je čas být jednotní, aby mezinárodní společenství dokázalo spolupracovat v duchu solidarity na zastavení viru a jeho ničivých dopadů.

New York, 14. dubna 2020

Prohlášení generálního tajemníka OSN

Pandemie COVID-19 je jedním z nejnebezpečnějších problémů světa, jaké pamatujeme. Je to především lidská krize, která má hluboké zdravotní a společensko-ekonomické dopady.

Světová zdravotnická organizace a tisíce jejích zaměstnanců působí v první linii boje proti nákaze. Poskytuje odbornou, logistickou i informační podporu svým členským státům a přímo komunitám, především těm nejzranitelnějším.

Mám vlastní zkušenost s tím, jak profesionálně a s jakou odvahou lidé z WHO pracují například v Demokratické republice Kongo. Podmínky pro práci jsou tam velmi náročné a některá odlehlá místa, kde pomáhají vymýtit Ebolu, jsou krajně nebezpečná. Je to velký úspěch WHO, že několik posledních měsíců nebyl v Kongu zaznamenán žádný nový případ Eboly.

Jsem hluboce přesvědčen, že WHO musí být podporována, že je to naprosto zásadní podmínka pro to, aby svět dokázal porazit zákeřnou nemoc COVID-19.

Čelíme nebývalému viru, proto i naše reakce na něj musí být nebývalá. Je zřejmé, že v současných podmínkách může docházet k tomu, že stejná fakta mohou různé entity číst různě. Až konečně otočíme poslední list této epidemie, nastane čas ohlédnout se a plně pochopit, jak vznikla a jak se nemoc rychle a ničivě šířila do všech částí světa a jak různí aktéři na krizi reagovali. Bude to důležité proto, abychom dokázali čelit podobným výzvám, pokud se znovu v budoucnu objeví.

Teď ale ten čas ještě nenastal. Teď potřebujeme být jednotní, aby mezinárodní společenství bylo schopné solidárně spolupracovat na zastavení viru a jeho ničivých následků.

New York, 8. dubna 2020

António Guterres: Ekonomická obnova po krizi nás musí dovést k jiné ekonomice

Svět může čelit pandemii COVID-19 a jejím hrozivým důsledkům, jen když bude jednat společně a koordinovaně. Na mimořádném setkání minulý čtvrtek, které proběhlo přes on-line platformu, učinili lídři států G20 kroky správným směrem. Stále jsme ale na míle vzdáleni koordinované a jasně formulované globální reakci, která odpovídá nebývalému rozsahu této krize.

Globálně se nám zatím nedaří zmírnit křivku vývoje infekce. Trvalo 67 dní, než se nakazilo 100 tisíc lidí; nyní jsme již v situaci, kdy 100 tisíc infikovaných přibývá každý den. Bez koordinované a odvážné akce se počet nových případů téměř s jistotou rozroste na miliony. Zdravotní systémy by na to již nestačily a ekonomika by se propadla strmě dolů a mnoho lidí do beznaděje. Nejůř by to postihlo ty nejchudší.

Musíme být připraveni i na nejhorší scénáře a udělat vše pro to, abychom se jim vyhnuli. Předkládám proto ve třech bodech akční výzvu, která je postavena na vědeckém poznání, solidaritě a chytrých přístupech.

  1. Bránit přenosu koronaviru

Předpokladem je rozsáhlé a včasné testování, trasování kontaktů a následná karanténa, léčba a opatření na omezení pohybu a kontaktů. Takové kroky, navzdory všem potížím, které způsobují, musí být dodržovány, dokud se neobjeví léky a vakcína.

Je důležité, aby takovou rozsáhlou a kooperativní akci řídila Světová zdravotnická organizace, která je součástí systému OSN. Samostatně jednající státy – jakkoli dokáží zajistit své občany – nejsou s to vyřešit problém všech na světě.

  1. Vypořádat se s ničivým sociálním a ekonomickým rozměrem krize

Virus se šíří jako požár a pravděpodobně se rychle přesune na globální jih, kde mají zdravotní systémy mnohem skromnější možnosti, lidé jsou zranitelnější a miliony jich žijí v hustě obydlených chudinských čtvrtích nebo přeplněných dočasných útočištích pro uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby. V takových podmínkách může virus devastovat celé státy a znovu se vrátit tam, kde byl dříve potlačen. V současném propojeném světě jsme jen tak silní jako ty nejslabší zdravotnické systémy.

Je zřejmé, že proti tomuto viru musíme bojovat jednotně a zaměřovat se na nejohroženější lidi: na ženy, seniory, mládež, nízkopříjmové vrstvy obyvatel, malé a střední podniky, neformální sektor ekonomiky a zranitelné skupiny.

Organizace spojených národů právě vydala zprávu dokumentující, jak se virová infekce stává infekcí hospodářskou a stanoví finanční prostředky potřebné k řešení probíhajících šoků. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) vstupujeme do stejné a možná horší recese než v roce 2009.

Potřebujeme komplexní a společnou odpověď celého světa na současnou krizi, jejích náklady se budou pohybovat v řádu dvojciferného procenta globálního HDP.

Rozvinuté země to dokáží samy a některé to už dělají. Musíme však masivně zvýšit zdroje dostupné pro rozvojový svět rozšířením kapacity MMF – konkrétně ustavením zvláštních práv čerpání – a dalších mezinárodních finančních institucí, aby mohly rychle poskytnout zdroje tam, kde je akutně potřebují. Vím, že je to obtížné, protože státům rostou domácí výdaje o rekordní částky. Pokud však nebudeme virus ovládat, budou jejich výdaje doma zbytečné.

Potřebnou likviditu rozvíjejícím se ekonomikám mohou zajistit i koordinované výměnné operace mezi centrálními bankami. Prioritou se musí stát i zmírňování dluhů, včetně okamžitého zrušení plateb úroků v roce 2020.

  1. Zotavení ekonomiky směrem k udržitelnosti

Tam, kde jsme byli před COVID-19, se jednoduše nemůžeme vrátit. Pandemie nám nesmlouvavě připomněla cenu, kterou platíme za nedostatky v systémech zdravotní péče, sociální ochrany a veřejných služeb. Zviditelňuje a prohlubuje nerovnosti, zejména nerovnost mezi muži a ženami – již nelze dál přehlížet, kolik neoceněné a neplacené pečovatelské práce ženy odvádějí. Krize také odhaluje velké výzvy v oblasti lidských práv, ať již jde o stigmatizaci nebo násilí na ženách.

Je čas znásobit naše snahy o vybudování inkluzivnějších a udržitelnějších ekonomik a společností, které jsou odolnější vůči pandemiím, změně klimatu a dalším globálním výzvám. Ekonomická obnova nás musí dovést k jiné ekonomice. Naším hlavním plánem rozvoje zůstává Agenda 2030 a Cíle udržitelného rozvoje.

Systém OSN je aktivní: podporuje akci v mnoha státech, dává světu k dispozici vlastní dodavatelské řetězce a prosazuje globální příměří.

Ukončení pandemie na celém světě je morálním imperativem i otázkou vlastního zájmu. V této neobvyklé chvíli se nemůžeme uchýlit k obvyklým nástrojům. Mimořádná doba vyžaduje mimořádná opatření. Čelíme kolosální zkoušce, která vyžaduje rozhodné, koordinované a inovativní jednání od všech a ve prospěch všech.

Globální koronavirová krize: týden 30. března – 5. dubna 2020

COVID-19: socioekonomické dopady
30. března – Generální tajemník OSN António Guterres v sídle OSN představil plán jak se vypořádat se socioekonomickými dopady koronavirové pandemie ve světě. Současně zveřejnil zprávu, do které přispěly programy a agentury OSN. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) zanikne v důsledku krize až 25 milionů pracovních míst. Příjmové ztráty kvůli krizi dosáhnout 860 miliard až 3,4 bilionu USD. Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) předpokládá prudké snížení objemu přímých zahraničních investic o 30 až 40 %. A podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) klesne počet zahraničních turistických cest o 20 až 30 %. Podle zprávy OSN dosáhnou ekonomické náklady akce proti koronaviru nejméně 10 procent světového HDP. 

Klimatický COP26 odložen na rok 2021
1. dubna – Kvůli COVID19 byla odložena jedna z nejdůležitějších konferencí roku – klimatický COP26 v Glasgow. Rozhodnutí společně přijal výbor UNFCCC a Velká Británie jako pořadatel. Mimo jiné se v něm uvádí, že změna klimatu zůstává pro Británii i mezinárodní společenství prioritou. Rozhodnutí podpořil generální tajemník OSN prostřednictvím prohlášení svého mluvčího.

Zastavte boje!
2. dubna – Ve světle pandemie COVID-19 vyzval šéf OSN António Guterres k zastavení bojů na celém světě. Občanské hnutí Avaaz jeho mírovou výzvu přijalo a umožňuje všem lidem, aby se k ní připojili. Výzva získala již víc než 1,7 milionu podpisů a další přibývají. Může být mezi nimi i ten váš! 

Roušková solidarita v Česku
3. dubna – Na mezinárodních stránkách OSN s globálním dosahem jsme publikovali příběh o lidské soudržnosti, kterou v Česku vyvolalo šití roušek. Tolik lidí – včetně příslušníků romské a dalších menšin – a občanských iniciativ mělo a stále má potřebu se zapojit a přispět k ochraně zranitelných! Odborná diskuse o účinnosti roušek nehraje v tomto příběhu prim. Je to odhodlání, empatie, solidarita a spolupráce mezi lidmi pro společnou věc. 

Mezinárodní den svědomí
5. dubna – Letos poprvé byl vyhlášen Mezinárodní den svědomí, který připadl na neděli. Nebyl koncipován s ohledem na pandemií COVID-19, ale úzce s reakcí světa souvisí. Jak se píše v úvodu Všeobecné deklarace lidských práv, … „zneuznání lidských práv a pohrdání jimi vedlo k barbarským činům, urážejícím svědomí lidstva“ …


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1